Ahojte všichni kdo navštěvujete mé stránky. Budu sem dávat povídky vymyšlené mou vlastní fantazií, ale také i z mého života.... Předem děkuji, že moje stránky navštěvujete a doufám, že vás to baví a přeji hezké počtení. vampire 

 Upíří deníky

Sedmnáctiletá Elena Gilbert a její patnáctiletý bratr Jeremy se již čtyři měsíce vypořádávají s tragickou nehodou, při které zemřeli jejich rodiče. Teď bydlí u své tety Jenny, která dělá vše pro to, aby byla tím nejlepším náhradním rodičem.

Elena byla vždy hvězdou třídy - krásná, populární a přátelská. Překonat žal jí pomáhájí její nejlepší kamarádky Bonnie  a Caroline  i bývalý přítel Matt . Jeremy se však vydá na nebezpečnější cestu - aby skryl svoji bolest, začne užívat drogy. Také nechápe, proč ho Mattova sestra Vicki  najednou odmítá a začíná chodit s Tylerem .

Když začne nový školní rok, do školy nastoupí nový student Stefan Salvatore . Nikdo však nemá ani ponětí, že Stefan je několik století starý upír. Elena i Stefan se navzájem přitahují, i když se jí někdy zdá Stefanovo chování poněkud podivné. Při jedné párty se oba poznávají blíže, avšak noční radovánky jsou přerušeny - Vicki je nalezena s krvavými ranami na krku.

Stefan se raději vrací domů, kde na něj čeká jeho starší bratr Damon , jehož neviděl už 15 let. Damon je také upír a oba bratři za sebou mají dlouhou a nepříliš šťastnou historii. Damon nechápe Stefanovo odmítání násilí a brutality, ale rozumí jeho zájmu o Elenu. Elena totiž vypadá úplně stejně jako dívka, kterou Stefan před více než stoletím miloval a kterou se pokoušel získat i Damon. A nyní tito dva bratři - jeden hodný a jeden zlý - vedou válku o Elenu, její rodinu a o její přátele...

Hlavní postavy:

Nina Dobrev - Elena Gilbert, Katerina Pierce

Ian Somerhalder - Damon Salvatore

Paul Wesley - Stefan Salvatore

Candice Accola - Caroline Forbes

Stever R. McQueen - Jeremy Gilbert

Katerina Graham - Bonnie Benett

Zach Roerig - Matt Donovan

Matthew Davis - Alaric Saltzman

Michael Trevino - Tayler Lockwod

Sara Canning - Jenna Sommers

Joseph Morgan - Klaus

Obrázky :

 Je to sen anebo skutečnost?

Ahojte lidičky, tak jsem tu zase jednou zavítala dnes alespoň už po druhé a s novinkou, že na vás čeká další kapitola. Tím myslím, že jsem se dnes dala do psaní poslední kapitoli s názvem: ,,Je to sen anebo skutečnost?´´  čtvrtá kapitola. Jak už jsem se zmínila čtvrtá kapitola se bude odehrávat v jiném prostředí, než se doteď odehrávala. Hrdinka tohoto příběhu Katarina má složité období, kluk kterého tajně miluje ji podved a vsadil se s jedním klukem kdo ji dostane do postele je to fér? Určitě ne a bude mít Katarina v životě někdy štěstí? Hnedle z počátku bude mít Katarina šťěstí, ale jak dlouho to potrvá? Nenastane nějaká bouře? Zamiluje se tak šíleně do někoho, že ani nebude vědět co se děje kolem ní? Nebo ztratí někoho blízkého? Bude mít konečně po starosti a po neštěstí které ji celou dobu doprovází? A jak to vlastně s ní dopadne? Bude šťastná anebo to dopadne tragicky? 

Další anketa blogu: 

Jak to má dopadnout s hrdinkou Katarinou? Má tento příběh skončit dobře anebo špatně? Hlasujte prosím....   vaše Katarina  :-*

Všechny zdravím.... :D Takže jsem se konečně doučila a mám čas se vrhnou sem a samozdřejmě i na svoje zájmy jako je třeba omrknout nový povídky na růzdných blogů, časopisy a co nesmí chybět? samozdřejmě, že román který teď právě čtu. ....   A jako každý večer zalezu si do pokoje lehnu si po postele zachuplám se pod mněkoučkou deku a pustím si upíří deníky. Já je mám totiž na CDčku a každý večer zkouknu třeba dva nebo i tři díly a potom přemíšlím o nové kapitole k povídkám a pak konečně šťastná usnu, že jsem tenhle den prožila vcelku dobře a mám nové téma na svou povídku. :D

A taky jsem tu pro vás připravila anketu, co by jste chtěli na mém blogu. Byla bych ráda kdybyste hlasovali všichni, ale to já samozdřejmě neovlivním. Ale byla bych ráda kdyby se pár hlasů sešlo :)

 Ahojky všem mým čtenářům,

Děkuji vám, kdo jste mi napsal komentíky a čekám na další  vaše komentíky   :-* vaše Katarina

P.S. to jméno v tom článku nemá žádné spojení s mým jménem, je to spíše jen moje přezdívka :)

 4. kapitola

Ahojky všem,

dnes jsem konečně dopsala třetí kapitolu, která se týkala především snu o pobytu pro Katarinu, to byl asi nezapomenutelný zážitek, ale zase jí čeká nová život a to v nové škole s novými přáteli na nové škole.

A jak prožije naše hrdinka Katarina svůj jak se říká nový život na nové škole? No, tak to se těšte to vám napíši příště, budu se snažit co nejdříve, jelikož už bych byla ráda kdybych se dala do nové povídky.   

Čtvrtou kapitolou ukončím tuto povídku a budu se jisto jistě blížit do další, která se bude týkat především dějin a součastnosti, bude to zcela vymyšlený příběh, který se bude odehrávat v minulosti i součastnosti. Ale samozdřejmně to bude vymyšlený příběh, který se bude odehrávat mou vlastní fantazií, ale především to nebude žádna pravda, která by se mohla objevit v součastné době. 

 3. kapitola

Petr odešel a já si ještě schrupla. Přišel Hans a zeptal se mě: ,, Jaký to bylo s Petrem?´´ Co tím myslíš? No vždyť víš vyspal se s tebou. Co ne? Nezapírej my jsme se vsadili, že se s ním vyspíš. Co!!!? ty ss snad zbláznil? Ne, ale tak si to přiznej přvezl jsem tě!!! Snad sis nemyslela, že bych s tebou chtěl chodit. Nebo snad jo?

Ráno v 5.00:

,,Uf, uf´´ to byl jen sen, nedokázela bych si představit co by se stalo kdyby to byla pravda! Snad na tom výletě nebude žádný Petr a žádná angína. Doufám, že takové sny mít už nebudu a že se nic podobného v mém životě nestane.

Na pobytě, tentokrát fakt:

Pokoj ušel, byl i docela slušný. Podle snu jsem byla na pokoji s Andy a Terkou. ... Za pár dní jsem byla nemocná a Petr samozrřejmně taky. no sláva jak sen pravil tak se vše odehrálo, až na to že jsem se s ním nevyspala!!!!

Šla jsem za Hansem a zeptala se to: Ty ses prý vsadil s Petrem, že mě dostane do postele. Je to pravda? Kdo ti to řek? Jasně to jsem si o tobě mohla myslet! ,,Pitomče´´ seš tak ubohej, že se to nedá ani popsat!!! A můžeš mi vůbec říct proč jsi to udělal? Na to jsi přijď sama!!! No jasně taky, že přijdu!!! Dřív jsem si o tobě myslela, že jsi super kluk o kterého bych stála, ale teď jsme v realitě a skutečnost je taková, že jsi ve skutečnosti úplnej ,,blb´´ o kterého by nikdo nestál.

Po po pobytě, o měsíc později:

Ahoj, teto Julie, měla bych na tebe prosbu. A jakou? Nemohla bys mě dát na jinou školu? Vím, že jsem v devítce a že to nemá cenu na ten půl rok, ale byla bych ráda. Jestli máš nějaká problém ve škole, stačí říct, tak já tě dám na jinou školu. Děkuji teto.

Byla jsem ráda, že mě teta dá na jinou školu sice budu dojíždět dál, ale bude to fajn, nedívat se na něj den co den. Hnedle na to jsme uspořálali mejdal a pozvala jsem všechny přátele, ale Hanse ne, a to jen proto, protože mně takhle sprostě podvedl!! S Andy a Terkou jsme mněli rozlučku, až do tří do rána.  ....

 3. kapitola

Ahojky milý čtenáři,

Chtěla bych vám říct, že třetí kapitolu sem dám asi až po výkendu, podle času sice mám pár řádku nápsáno, ale není to celé tak počítejte asi tak po výkendu jestli to tedy stihnu.

3. kapitola bude takové pokračování té druhé kapitoly, ale neveřte všemu co bylo v té druhé kapitole. Jo, a abych nezapoměla, tak bych se vás chtěla zeptata jak se vám líbila ta druhá kapitola?

2. kapitola

O týden později:

Millý deníčku, 

a je to tady. Jes zase jednou nemocná. ,,No a co by mně nebylo? ´´Mám zánět slepého střeva. Smůla, budu muset ležet v nemocnici než mi to odoperují. Snad to nebude nic vážného. ,,Alespoň doufám!!!´´

Druhý den:

 Ráno dortor přišel a oznámil mi: ,,Bolí tě to břicho hodně?´´Ano, bolí. Nic se nedá dělat, ale budeme tě muset odoperovat. Vduchu jsem si řekla, bože! zase nějaká pohroma. ... V 20:00 přišel doktor a řekl mi: ,,Dnes večer půjdeš na operaci.´´ Nebylo mi zrovna do smíchu, myslela jsem si, že mě klepne, když mám jít do nemocnice. Ráno jsem se vzbudila na JIP. Břicho mě docela bolelo. Když jsem se chtěla umýt anebo jít na záchod tak mě břicho strašně bolelo. Musela jsem se učit znova chodit, abych to nezapoměla a co teprve jídlo. ... Dávali mi nějaké čaje a kávy. Poslední den mi dali housku z marmeládou pokrok! 

Do školy jsem se vrátila po týdnu. Když jsem tam přišla, tak jse mě každý ptal co bylo se mnou? Proč jsem nezvedala mobil? samozdřejmě jsem jim odpověděla, že jsem po operaci slepého střeva. Naštěstí byl konec školního roku. 

Jako každý po operaci jsem musela jet do lázní. Byla jsem ráda, protože opustím alespoň na chvíli tuto školu opustím a seznámím se s jinými lidmi a najdu si i třeba nějakého supr kluka. No, ale moje představa byla velká, ale výsledek byl žádný. Kamarádky jsem si našla, ale klucí tu žádný nebyli. A když už tak byli hnusní, a tak se spokojím s Hansem.

O dva měsíce později:

Vrátila jsem se domů z lazní a také i do školy. A během pár dnů nám oznámila učitelka, že se pojede na zájezd a ke všemu jen naše třída bez Denisy. Supr, budu mít šanci zbalit Hanse. Ale jak se zdá on odemě žádný zajem nejevil. Ke všemu tam jeli i jiná třída. Třída stejně stará jeko mi, taky devátáci. 

Na pobytě:

Byla jsem na pokoji s Andy a Terez, měli jsme tří lůžkový pokoj. Bylo to tu hezké, čisté. Cítila jsem se tu dobře. Hnedle jsem se vyzívavě nalíčila a oblékla jsem si triko s velkým výstřihem. Ale Hans si mě ani nevšim. A ke všemu měl oproti mě výhodu měl tu svýho kamaráda z zé jiné školy. Jmenoval se Pert. Pert se na mě tak díval, až se mi začínal líbit, ale je takový doopravdy?

Ahoj Katarino, my se známe zeptala jsem se trochu polekaně? No, ty mně neznáš já jsem Pert, Hansův kamarád. A chtěl bych si s tebou promluvit. A o čem? No, to ti řeknu pak, tak chceš si se mnou promluvit? Jo, tak fajn promluvme si. Napadali mě růzdné věci třeba jestli si nechce promluvit o Hansovi. A taky, že jo. 

Hele tobě se líbí Hans Katarino? Proč se mě na to ptáš? No, chtěl bych to vědět. No, pravda je taková, Hans se mi dřív líbil, ale teď už se mi tolik nelíbí. Aha.

Druhý den:

Je mi špatně, všichni jdou na tůru a já tu zůstavám a Petrovi prý taky není dobře a taky tu bude. 

O čtvrt hodiny později:

Ahoj Katarino, můžu dál? Jo, pojď. Proč neležíš, když ti není dobře? No mě je dobře chtěl jsem tu zůstat, protože jsi tu ty. Protože tu jsem já??????!!!!!!

Ehm, Ehm, můžu tu být s tebou? Jo, jasně proč bys nemoh. Můžu si lehnout k tobě do postele? Jo, jasně ať ti neni zima když jsi tu v pyžamu. ...

Lehl si ke mě a povídali jsme si a potom mě začal líbat a já jeho. ... A potom jsem si uvědomila co Hans, ale kašlala jsem na něj, protože chodí s Denisou tak co. Pak mi šáhl mezi nohy a já ho nechala ať mi tam šahá, protože mi to přišlo příjemný, stáhl mi moje kalhotky a začal mi tam zajíždět prstem. .... Sudala jsem mu vršek i spodek pyžama a začalo to. .... Já jsem mu to začala dělat .... A pak se mě zeptal jestli to chci a já řekla: ,,Jo, jasně.´´

 Chtěla bych se vás zeptat jaký z toho máte dojmy. Já psala, no, je to moje první povídka, a tak bych chtěla vědět jestli se vám alespoň trošku líbila? A pokud ano tak bych ji ráda dopsala a popřípadě napsala další, a proto bych byla ráda kdybyste se mi vyjádřili do komentíků.

1. kapitola

 ,,Vstávej, vstávej´´

Co se děje mami? Co by se dělo vstávej do školy Katarino!!! No to snad ne zase do tý ,,blbý´´ školy!!!  No, ale má to i dobrý stránky pohledu. Zase ho uvidím.

O půl hodiny později:

Se svojí nejlepší kamarádkou Lisou jdu od autobusu do třídy(ona chodí do 8.) vejdu do třídy a sednu si ke svý slolužačce Andy, není to moje kámoška, ale přesto se sní bavím, sedíme v druhé lavici ode dveřích a za námi sedí moje né kamarádka Tereza. Vidím skupinu svých úhlavních nepřítelkyních, vduchu si řeknu štěstí, že jsi tu se mnou snad to ňák přežiji, i když bych byla radši kdyby jsi o mně věděl, že tě tajně miluji. ...                                                                                                           Při mým štěstí jsem byla zkoušená z fyziky, a protože nejsem žádný šprt tak jem dostala za tři, ale i tak můžu být ráda, protože jsem se neučila. Hned třetí hodinu  jsme měli sloh a samozdřejmě jsem byla vyvolaná na jednu otázku... Ale naneštěstí jsem to věděla.... Moje né kámoška Terča byla vyvolaná o angličtině a měla vyjmenovat dny v týdnu a ona místo toho řekla jějaký nesmysel ,,distomontag´´ takže všichni výtlem... 

Jdu o přestávce na WC a Hans , to byl ten kluk my řekl: Ahoj,  ,,hele nevíš´´  ,,co´´ my ta Vrabečková dala do informatiky za práci? Rychle jsem mu odpoověděla jo, jasně vím dala ti kraj Plzeňský, máš udělat prezentaci. No, tak dík zatím čau. Čau.

S Andy jsme rychle po zazvinění vyrazili na oběd měli jsme zase humus rajskou omáčku, né že by mi nechutnala, ale tady maj takovou hnusnou. Během naší cesty do jídelny se mě Andy zeptala co mi chtěl Hans. No, chtěl vědět co má dělat do tý informatiky. Aha. Samozdřejmě to nenechala jen tak bez výslechu, hele a co, rychle jsem ji přerušila co? No vy se spolu ňák kamarádíte? Ne, proč? No, on vždy tak divně na tebe kouká. Jak divně, kouká se na mě jako na ostatní třebe i tak na tu protivnou Angeliku. Dorazili jsme do jídelny a já jsem vůbec nic nesnědla, a tak jsem měla hlad a skočila si do obchodu mezi polední přestávkou.

Odpolední vyučování jsme měli společně spolu. Měli jsme dějepis a přírodopis, nuda, ale co se dá dělat.... Hlavně, že ho furt mám před očima. O půl čtvrté jsem dorazila domů zapla PC a šla jsem na facebook, Hans tam byl zrovna taky, a tak jsem mu chtěla napsat, ale neodvážila jsem se vždy, když jsem tam já je tam i on, mám mu něco napsat? Těžko říct. Už se mi i o něm zdá, ale copak mu to můžu říct? Nejsem zrovna oblíbená mezi dívkami, které se považují za krásky. Mám hnědé oči, hnědé vlasy, hlavně hezký obličej, ale s mojí postavou je to horší, nejsem zrovna hudená spíše plnoštíhlá, ale přesto si myslím, že bych měla být také obdivovaná!!! Cožpak tu není spravedlnost, nikdo snad při pohledu na mě neomdlí? Asi ne kladu si příliš velký sousto, na to abych se jim mohla rovnat. ....

Druhý den vstanu s nadšením, protože to musí být jiný, musí si mě všimnout!!! Vejdu do třídy a vidím jak si povídá se svím kamarádem. A tak si sednu na své místo a povídám si s Andy. ....

Na obědě ještě jím a Hans už odchází. Když do jím tak jsi du pro bundu a  on tam mluví s Denisou(holkou která chodí do třídy s mou nejlepší kámoškou Lisou). Vezmu si bundu a jdu ven, čekám na Andy až dojí. Takhle si tam s Denisou povídá už delší dobu a mě to nedá spát...

Ráno jsem se zeptala Lisy: ,,hele Denisa chdí s Hansem?´´ Jo. A ona mi odpoví: Kolik jich už měla, vždyť vystřídá všechny na týhle škole,.....  Hnedle mě přešla chuť ho vidět, a taky, že jo. Už se na něj netěším jen vzpomínka na to , že.... nebudu se tím zaobírat.

Do školy jsem přišla nasraná a řekla si: ,,no, co on mě přeci narozhodí´´, ale pravda byla jiná.... Celý den jsem o tom přemýšlela jaký to je, že on má holku, kterou asi zřejmě miluje.... A co já budu mít jednou kluka, kterého budu tak milovat až zapomenu na vše co se děje kolem mě??? To asi ne!!!!

Myslím si, že život není je zábava, ale je to hra, kterou se musíš probojovat, abys mohla prožít své sny. 

Milý deníčku,                                                                                                                                                                                                                                                                                        nevím co si bez něho počnu?!!!  ,,Co mám dělat´´??? Mám mu to říct? No, to asi ne to by to dopadlo.... Musím jen pevně věřit, že si mě taky jednou všimne....      

 Milý deníčku,                                                                                                                                                                                                                                                                                       Vstanu a řeknu si dnes to bude jiný, musí to být jiný, nemůžu být spolehnutá na to, že si mě všimne.... Nebo jo???? Myslím si, že spravedlnost neexistuje anebo existuje, ale já o tom nemám ani zdání....

Druhý den:            

Vstanu, obleču se do černého nalíčím se do černa jako vždy a můžu pádit.... Ahoj, Čau, odpovím Andy. Jak ses měla? Ty se mě ptáš na to jak jsem se měla???? Andy, vždyť je to jasný mizerně!!!!! No, ,,tak se hned nerozčiluj!´´Promiň, já to tak nemyslela.....

První hodina... ,,matika´´...Ježiš, zase ta otrava.... ,,Co budem dělat o tělocviku?´´ zeptám se Andy a Terez... ... My nevíme...  Seš v pohodě zeptají se mě holky a já jen odpovím: ,,Jo, jasně budu v pohodě jen jsem se špatně vyspala. Ale doopravdy jsem byla zničená z toho, že chodí s tou krávou Denisou.

O tři měsíce později:

Katarino, ,,co je, teto Julie?´´ Budeš v pořádku? Jo, jasně nemněj obavy. nechceš zůstat doma? Ne, ne já to ňák zvládnu, neboj se o mě. Ráno vstanu a jdu rychlím tempem do školy. Na Hanse si ani nevzpomenu..... Andy je u zubaře a Tereza je nemocná, má angínu. takže dnes jsem tu sama. ....   S Lisou jsem se dnes neviděla, no to nevadí vše si řekneme až o víkendu. ....

Ve třídě všichni měli starost jestli jsem v pohodě a já jen, jo jasně nemějte obavy. Ale ve skutečnosti mi nebylo nějak do smíchu byla jsem z hoho špatná, a kdo by taky nebyl. Umřeli vám rodiče víte jaký to je??? Asi ne, a proto nechápu proč mi říkáte, že to bude v pohodě? Nevím co se se mnou děje jsem na jednou taková na všechny velice náladová a až hnusná.....

Snad se to zpraví. ....

Milý deníčku,                                                                                                                                                                                                                                                                                       dnes jsem to zase ňák zvládla, ale co zítřek vydržím to??? Každý se mě ptá jsi OK?!!! Ale co mám odpověďět? Ne, veskutečnosti mě to svírá a nevím jak dál,ne to určutě říkat nebudu!!!!

Ahoj Katarino, Ahoj Andy. Katarino  ,,jsi v pohodě?´´slyšela jsem o tom ,, co se stalo tvým rodičům.´´ Jo, jasně nějak to přežiju, ,,co my také zbývá?´´ Ani ne za dlouho a přiletěla Tereza jsi v pohodě. Odpověď zněla jasně jo, jasně jsem OK..... Nemusíte si dělat o mně starost....