Vampire-stories | Je to sen anebo skutečnost?

1. kapitola

 ,,Vstávej, vstávej´´

Co se děje mami? Co by se dělo vstávej do školy Katarino!!! No to snad ne zase do tý ,,blbý´´ školy!!!  No, ale má to i dobrý stránky pohledu. Zase ho uvidím.

O půl hodiny později:

Se svojí nejlepší kamarádkou Lisou jdu od autobusu do třídy(ona chodí do 8.) vejdu do třídy a sednu si ke svý slolužačce Andy, není to moje kámoška, ale přesto se sní bavím, sedíme v druhé lavici ode dveřích a za námi sedí moje né kamarádka Tereza. Vidím skupinu svých úhlavních nepřítelkyních, vduchu si řeknu štěstí, že jsi tu se mnou snad to ňák přežiji, i když bych byla radši kdyby jsi o mně věděl, že tě tajně miluji. ...                                                                                                           Při mým štěstí jsem byla zkoušená z fyziky, a protože nejsem žádný šprt tak jem dostala za tři, ale i tak můžu být ráda, protože jsem se neučila. Hned třetí hodinu  jsme měli sloh a samozdřejmě jsem byla vyvolaná na jednu otázku... Ale naneštěstí jsem to věděla.... Moje né kámoška Terča byla vyvolaná o angličtině a měla vyjmenovat dny v týdnu a ona místo toho řekla jějaký nesmysel ,,distomontag´´ takže všichni výtlem... 

Jdu o přestávce na WC a Hans , to byl ten kluk my řekl: Ahoj,  ,,hele nevíš´´  ,,co´´ my ta Vrabečková dala do informatiky za práci? Rychle jsem mu odpoověděla jo, jasně vím dala ti kraj Plzeňský, máš udělat prezentaci. No, tak dík zatím čau. Čau.

S Andy jsme rychle po zazvinění vyrazili na oběd měli jsme zase humus rajskou omáčku, né že by mi nechutnala, ale tady maj takovou hnusnou. Během naší cesty do jídelny se mě Andy zeptala co mi chtěl Hans. No, chtěl vědět co má dělat do tý informatiky. Aha. Samozdřejmě to nenechala jen tak bez výslechu, hele a co, rychle jsem ji přerušila co? No vy se spolu ňák kamarádíte? Ne, proč? No, on vždy tak divně na tebe kouká. Jak divně, kouká se na mě jako na ostatní třebe i tak na tu protivnou Angeliku. Dorazili jsme do jídelny a já jsem vůbec nic nesnědla, a tak jsem měla hlad a skočila si do obchodu mezi polední přestávkou.

Odpolední vyučování jsme měli společně spolu. Měli jsme dějepis a přírodopis, nuda, ale co se dá dělat.... Hlavně, že ho furt mám před očima. O půl čtvrté jsem dorazila domů zapla PC a šla jsem na facebook, Hans tam byl zrovna taky, a tak jsem mu chtěla napsat, ale neodvážila jsem se vždy, když jsem tam já je tam i on, mám mu něco napsat? Těžko říct. Už se mi i o něm zdá, ale copak mu to můžu říct? Nejsem zrovna oblíbená mezi dívkami, které se považují za krásky. Mám hnědé oči, hnědé vlasy, hlavně hezký obličej, ale s mojí postavou je to horší, nejsem zrovna hudená spíše plnoštíhlá, ale přesto si myslím, že bych měla být také obdivovaná!!! Cožpak tu není spravedlnost, nikdo snad při pohledu na mě neomdlí? Asi ne kladu si příliš velký sousto, na to abych se jim mohla rovnat. ....

Druhý den vstanu s nadšením, protože to musí být jiný, musí si mě všimnout!!! Vejdu do třídy a vidím jak si povídá se svím kamarádem. A tak si sednu na své místo a povídám si s Andy. ....

Na obědě ještě jím a Hans už odchází. Když do jím tak jsi du pro bundu a  on tam mluví s Denisou(holkou která chodí do třídy s mou nejlepší kámoškou Lisou). Vezmu si bundu a jdu ven, čekám na Andy až dojí. Takhle si tam s Denisou povídá už delší dobu a mě to nedá spát...

Ráno jsem se zeptala Lisy: ,,hele Denisa chdí s Hansem?´´ Jo. A ona mi odpoví: Kolik jich už měla, vždyť vystřídá všechny na týhle škole,.....  Hnedle mě přešla chuť ho vidět, a taky, že jo. Už se na něj netěším jen vzpomínka na to , že.... nebudu se tím zaobírat.

Do školy jsem přišla nasraná a řekla si: ,,no, co on mě přeci narozhodí´´, ale pravda byla jiná.... Celý den jsem o tom přemýšlela jaký to je, že on má holku, kterou asi zřejmě miluje.... A co já budu mít jednou kluka, kterého budu tak milovat až zapomenu na vše co se děje kolem mě??? To asi ne!!!!

Myslím si, že život není je zábava, ale je to hra, kterou se musíš probojovat, abys mohla prožít své sny. 

Milý deníčku,                                                                                                                                                                                                                                                                                        nevím co si bez něho počnu?!!!  ,,Co mám dělat´´??? Mám mu to říct? No, to asi ne to by to dopadlo.... Musím jen pevně věřit, že si mě taky jednou všimne....      

 Milý deníčku,                                                                                                                                                                                                                                                                                       Vstanu a řeknu si dnes to bude jiný, musí to být jiný, nemůžu být spolehnutá na to, že si mě všimne.... Nebo jo???? Myslím si, že spravedlnost neexistuje anebo existuje, ale já o tom nemám ani zdání....

Druhý den:            

Vstanu, obleču se do černého nalíčím se do černa jako vždy a můžu pádit.... Ahoj, Čau, odpovím Andy. Jak ses měla? Ty se mě ptáš na to jak jsem se měla???? Andy, vždyť je to jasný mizerně!!!!! No, ,,tak se hned nerozčiluj!´´Promiň, já to tak nemyslela.....

První hodina... ,,matika´´...Ježiš, zase ta otrava.... ,,Co budem dělat o tělocviku?´´ zeptám se Andy a Terez... ... My nevíme...  Seš v pohodě zeptají se mě holky a já jen odpovím: ,,Jo, jasně budu v pohodě jen jsem se špatně vyspala. Ale doopravdy jsem byla zničená z toho, že chodí s tou krávou Denisou.

O tři měsíce později:

Katarino, ,,co je, teto Julie?´´ Budeš v pořádku? Jo, jasně nemněj obavy. nechceš zůstat doma? Ne, ne já to ňák zvládnu, neboj se o mě. Ráno vstanu a jdu rychlím tempem do školy. Na Hanse si ani nevzpomenu..... Andy je u zubaře a Tereza je nemocná, má angínu. takže dnes jsem tu sama. ....   S Lisou jsem se dnes neviděla, no to nevadí vše si řekneme až o víkendu. ....

Ve třídě všichni měli starost jestli jsem v pohodě a já jen, jo jasně nemějte obavy. Ale ve skutečnosti mi nebylo nějak do smíchu byla jsem z hoho špatná, a kdo by taky nebyl. Umřeli vám rodiče víte jaký to je??? Asi ne, a proto nechápu proč mi říkáte, že to bude v pohodě? Nevím co se se mnou děje jsem na jednou taková na všechny velice náladová a až hnusná.....

Snad se to zpraví. ....

Milý deníčku,                                                                                                                                                                                                                                                                                       dnes jsem to zase ňák zvládla, ale co zítřek vydržím to??? Každý se mě ptá jsi OK?!!! Ale co mám odpověďět? Ne, veskutečnosti mě to svírá a nevím jak dál,ne to určutě říkat nebudu!!!!

Ahoj Katarino, Ahoj Andy. Katarino  ,,jsi v pohodě?´´slyšela jsem o tom ,, co se stalo tvým rodičům.´´ Jo, jasně nějak to přežiju, ,,co my také zbývá?´´ Ani ne za dlouho a přiletěla Tereza jsi v pohodě. Odpověď zněla jasně jo, jasně jsem OK..... Nemusíte si dělat o mně starost....